|
|
Karlovy Vary jako zpravodajské téma ve vysílání ČT24
Fedičová, Natálie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce Karlovy Vary jako zpravodajské téma ve vysílání ČT24 se věnuje regio- nálnímu zpravodajství z prostředí Karlových Varů, vysílanému ve zpravodajských relacích veřejnoprávní zpravodajské stanice ČT24 v letech 2019, 2020 a 2021, tedy v období před vypuknutím pandemie covidu-19 a během ní. Teoretická část nejprve nejenom geograficky, ale také kulturně a částečně i historicky představuje město Karlovy Vary. Následně popisuje a rozebírá regionální zpravodajství a též nepochybnou nejednoznačnost tohoto pojmu. Po- slední kapitola této části seznamuje čtenáře s historií zpravodajské stanice ČT24, s jejím programovým schématem apod. V praktické části práce je prostor věnován smíšenému vý- zkumu - kvantitativní obsahové analýze a popisu nejčastěji objevujících se zpravodajských témat z prostředí Karlovarska ve zpravodajských příspěvcích vysílaných na ČT24. Práce v rámci kvalitativního šetření využívá i metody polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumu jsou zhodnoceny v závěru práce. Součástí práce jsou přílohy - otázky k rozhovoru a zároveň přepis celého uskutečněného rozhovoru s někdejší regionální zpravodajkou Jevhenijou Vachničenko.
|
|
|
Legitimita médií veřejné služby v 21. století: role analýzy publika
Vysloužilová, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent) ; Kroupa, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá aktuálním postavením médií veřejné služby v Evropě. Popisuje situaci, kdy tato média po dlouhých letech v pozici přirozeně monopolních vysílatelů soupeří o pozornost nejen s řadou soukromých médií, ale i s nepřeberným množstvím online platforem. V práci jsou analyzovány hlavní příčiny potenciálního ohrožení legitimity médií veřejné služby. Na úvod jsou popsány normativní požadavky, které jsou na média veřejné služby kladeny primárně legislativou, ale která vyplývají i ze sociálně-historického kontextu. Dále jsou analyzovány technologické trendy na mediálním trhu, které ovlivňují způsob konzumace mediálních obsahů a na závěr proměna vztahu mezi médii veřejné služby a jejich publikem. Právě publikum, respektive jeho očekávání, je v práci identifikováno jako klíčový zdroj legitimity médií veřejné služby. Praktická část práce si tak klade za cíl zmapovat, jakým způsobem se sama média veřejné služby v Evropě v kontextu obhajoby vlastní legitimity věnují analýzám publika. Zároveň tato část představuje konkrétní příklady dobré praxe, doporučení i výsledky vlastního pilotního kvantitativního výzkumu na reprezentativním vzorku české populace, který ověřuje potenciál některých z uvedených doporučení na příkladu České televize.
|
|
|
Kultura mluveného projevu hlasatelů a moderátorů Českého rozhlasu
HOUFOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá kulturou mluveného projevu hlasatelů a moderátorů v prostředí veřejnoprávní instituce Českého rozhlasu. Teoretická část práce je zaměřena na nejdůležitější nástroj rozhlasových mluvčích, tedy na jazyk v jeho mluvené podobě, a popisuje, jak se v dnešní společnosti proměňuje jeho role a v čem se odlišuje od jazyka psaného. Práce se také věnuje obecným principům fungování médií v ČR, bližší pozornost je věnována Českému rozhlasu. Závěr teoretické části práce se zabývá platnými ortoepickými, lexikálními, morfologickými a stylistickými zásadami. Praktická část práce se pomocí jazykové analýzy rozhlasových pořadů Českého rozhlasu snaží odpovědět na otázku, zda jsou projevy v nich se vyskytující v souladu s normami závaznými pro veřejnou komunikaci. Dotazníkové šetření přibližuje postoj společnosti k rozhlasovému vysílání.
|
|
|
Výchovná hodnota jazykových a literárních pořadů ve veřejnoprávních médiích
HOLUBOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá jazykovými a literárními pořady prezentovanými v českých veřejnoprávních médiích - České televizi a v Českém rozhlase. V teoretické části představuje vybrané pořady, popisuje, jakými tématy se zabývají, a pokouší se o jejich interpretaci. Na základě dotazníkového šetření u žáků základních škol a dalších okruhů respondentů je sestavena praktická část, jež ukazuje, jak média veřejné služby těmito pořady naplňují svou vzdělávací a výchovnou funkci.
|
|
|
Činnost vybraných médií veřejné služby v oblasti zvyšování digitální gramotnosti ve společnosti
Hána, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem digitální gramotnosti ve vztahu k médiím veřejné služby. Teoretická část nejprve ujasňuje pojmosloví digitální gramotností, následně analyzuje vývoj tohoto termínu od prvních výskytů až po jeho současné chápání. Dále se zabývá relevancí digitální gramotnosti v evropské legislativní rovině, hlavně v kontextu dlouhodobých strategií, analyzuje současnou situaci s digitálními dovednostmi v Evropě a popisuje edukační rolí médií veřejné služby. V metodologické částí definuje výzkumné metody, teoretická východiska i vysvětlení jejich aplikace v návazné výzkumné části, operacionalizuje pojem digitální gramotnosti a vymezuje zkoumaný vzorek. Ve výzkumné části je komparativně zkoumána činnost veřejnoprávních médií BBC a České televize, nejdříve v programové nabídce, následně ve webových vzdělávacích portálech. Výzkumnou část uzavírá analýza obsahu na webových vzdělávacích portálech zaměřeného na rozvoj digitálních kompetencí, při které je aplikován rámec DigComp.
|
|
|
Historie a současnost pořadu Českého rozhlasu O Roma vakeren (Romové hovoří) - rozhlasová montáž
Hojný, Vojtěch ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
O Roma vakeren (v překladu z romštiny "Romové hovoří") je pořad Českého rozhlasu, který posluchače informuje o životě Romů v České republice i ve světě. Připravuje ho romská redakce, která vznikla nedlouho po vzniku samostatného Českého rozhlasu před necelými třiceti lety a rozhlas jeho vysíláním usiluje o naplňování své role média veřejné služby. Tato bakalářská práce se ve své praktické části formou rozhlasové montáže zabývá jak historií, tak současností tohoto pořadu. Výsledná montáž stojí na autorsky natočených výpovědích tvůrců pořadu i archivních zvukových záznamech z historie Českého rozhlasu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s romskou národnostní menšinou v České republice a představuje tuzemská romská média, která začala téměř bez výjimky vznikat až po změně režimu v Československu na konci osmdesátých let 20. století.
|
|
|
Náplň veřejné služby v ČR: veřejná služba očima členstva Rady České televize a Rady Českého rozhlasu
Gleichová, Tereza ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu veřejné služby, médiím veřejné služby a vybraným atributům spojeným s jejich fungování, konkrétně pak reflexi vybraných témat z těchto oblastí členy kontrolních orgánů médií veřejné služby - Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. V teoretické části zprvu představuje různé přístupy ke konceptu veřejné služby, přibližuje média veřejné služby, jejich úkoly a vývoj. Dále se zabývá mediálním systémem České republiky, přičemž se zaměřuje zejména na česká média veřejné služby, jejich kontrolní orgány a vývoj. Snaží se také o ukotvení pojmu veřejná služba v české legislativě. Stručně pak představuje BBC jako ideál médií veřejné služby. Podrobněji také rozebírá hodnocení veřejné služby na příkladu České televize, Českého rozhlasu a BBC. Na závěr identifikuje současné postavení médií veřejné služby, jejich úkoly a problémy. Ve své analytické části práce mapuje postoje a názory členů Rady ČT a Rady ČRo ohledně čtyř sledovaných oblastí - role médií veřejné služby v současné české společnosti, hlavních úkolů médií veřejné služby, řízení médií veřejné služby a vnímané potřebnosti a možnostech hodnocení plnění úkolů médií veřejné služby. K tomu v rámci kvalitativního šetření využívá metodu polo-strukturovaného rozhovoru s vybranými současnými i bývalým členem kontrolních...
|
|
| |
|
|
Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií
Trachtová, Zdeňka ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií pojednává o proměnách produkce Českého rozhlasu od roku 2005 do současnosti v souvislosti s nástupem multimediálních technologií. Stěžejní kapitoly teoretické části práce představují definice základních pojmů, o které se opírá analytická část: multimédií, mediální konvergence, koncepce aktivního publika, interaktivity a digitalizace. Další kapitoly se zabývají médii veřejné služby v České republice a technologickým a kulturním vývojem rozhlasu na našem území. Záměrem výzkumné části je za pomoci metody případové studie analyzovat technologické změny, ke kterým v Českém rozhlase došlo s nástupem multimédií. Cílem je co nejkomplexněji představit multimediální platformy, prostřednictvím kterých rozhlas nabízí svoji tvorbu. Diplomová práce také pojednává o způsobu, jakým multimédia ovlivňují interakci mezi rozhlasem a rozhlasovým publikem. Za tímto účelem se práce zaměřuje na analýzu sociálních sítí, prostřednictvím kterých Český rozhlas komunikuje s publikem. Práce se také zabývá otázkou, zda se nástup multimédií nějakým způsobem odrazil na podobě tradičních formátů pořadů, případně zda vznikly nové formáty.
|
|
|
Emocionalita komunikace ve veřejném prostoru
Henzlová, Markéta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Tato práce se zaměřuje na internet jako na veřejný prostor a zároveň zkoumá, do jaké míry je tento prostor emocionalizovaný. Současně se zabývá tím, jak může emocionalita souviset s komercionalizací. V teoretické části práce získá čtenář orientaci v problematice, která se skládá hned z několika tematických oblastí, aby mohl posléze porozumět výsledkům výzkumu. Poměrně podrobně je teoreticky vymezena veřejná sféra, a to zejména v souvislosti se změnami, kterými prošla po nástupu internetu a sociálních sítí. Teoreticky je vymezeno i téma komunikace na internetu a významný tematický blok tvoří část zabývající se identifikací emocí v mediální komunikaci. V praktické části je analyzováno, do jaké míry na svých facebookových profilech využívají prostředky expresivity vybraná média, přičemž byla záměrně zvolena média komerční i média veřejné služby, jejichž úlohou je mimo jiné podporovat soudržnost společnosti a kultivovat jazykový projev. Součástí zkoumaného vzorku jsou tedy komerční TV Nova a komerční Rádio Impuls a média veřejné služby, mezi která v České republice řadíme Českou televizi a Český rozhlas. Výsledky práce přináší hlubší vhled do problematiky a současně poukazují na nelehké postavení médií veřejné služby na sociálních sítích.
|
host ::
RSS.